K.Čapek - V.Kracík
drama
Jednoho dne se objevili mloci. A potom mloky objevili lidé... Lidské osudy na pozadí globální katastrofy, za kterou si můžeme tak trošku sami...
Autorský tým Vladislav Kracík (režie), Lenka Jorníčková (dramaturgie) a Andy Fehu (filmové projekce), který stojí za úspěšnými tituly jako I na Batmana občas padne smutek nebo Tajemný hrad v Karpatech, si pro svoji nejnovější autorskou inscenaci zvolil látku z klasické světové literatury - slavný sci-fi román Karla Čapka Válka s mloky. Premiéra: 29.4.2011.
Hlavní hrdinové příběhů žijí v odlišných dobách, jsou různého věku a pochází z různých společenských vrstev. Co je ale spojuje, je fakt, že jejich životy by se jistě odehrávali zcela jinak, kdyby se nepotkali s mloky. A toto setkání má pro všechny fatální charakter. V těsném kontaktu s tímto zvířetem se odkrývají podstaty jejich osobností, skryté touhy i strachy. Všechny postavy inscenace jsou v rámci Čapkovy poetiky zobrazovány jako „jenom lidé“. Jsou to lidé slabí, toužící po slávě, lásce, majetku, ale nejsou to slaboši, jsou to „jenom lidé“, protože tyto touhy jsou přeci v každém z nás, ať už nás ovládají více či méně. I přesto jsou to lidé, kteří podle Čapka i nás stojí za pozornost, protože kromě svých poklesků jsou schopni lítosti, kritické sebereflexe i lásky.
Způsob inscenování založený na příbězích z různých časových období, nám také nabízí možnost zamyslet se na vztahem minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Jak jsou velké věci minulosti postupem času zapomenuty a jak se naopak někdy naprosto nevýznamné maličkosti časem stávají fenoménem, který mění dějiny. A co teprve náhoda? A existují vůbec náhody? Postavy inscenace jsou vhozeny do tohoto koloběhu času, náhod, osobních selhání a dějinných událostí, které vedou cestou, na jejímž konci je neodvratný konec světa. Zůstává jim ale otázka: Kdo všechno to zlo způsobil? Kdo za to vlastně může?
Citace:
„…Mloci nevykazují žádnou vlastní invenci nebo samostatné uvažování, v podstatě jenom opakují co je naučí jiní, tedy my – LIDÉ…“
Otázka zůstává – Kdo za to všechno může?
Autoři: Karel Čapek, Vladislav Kracík
Dramaturgie: Lenka Jorníčková
Režie: Vladislav Kracík
Hrají: Vojtěch Johaník, Jana Posníková, Gabriela Veselá, Marek Zahradníček, Veronika Lőflerová, Alois Pešek, Petra Konvičková, Dáša Rybářová
Hrají ve vidoeprojekci: Jaroslav Krejčí, j.h., Zdeněk Svobodník, j.h., Petr Jarčevský, j.h., Jirka básnička
Scéna a kostýmy: Eva Krhutová, Dagmar Maturová
Technická spolupráce: Petr Opíchal, Přemek Šupík, Vladimír Derner, Jakub Janovec
Videoprojekce: Andy Fehu
Hudba: Martin Peřina, j.h.
Light design: Zdeněk Hrbek
Poděkování: Petru Opíchalovi a Přemkovi Šupíkovi za vstřícnost a pomoc při technické realizaci scény
Premiéra: 29.4.2011 v Divadle Tramtarie
Děkujeme za výraznou pomoc při realizaci scény Moravskému divadlu Olomouc.
Vznik inscenace podpořilo Statutární město Olomouc.
Karel Čapek:
Přední český prozaik, dramatik, žurnalista, autor knih pro děti, překladatel, filozof a vůdčí osobnost kulturního života za první republiky. V roce 1915 získal doktorát z filozofie na Karlově univerzitě v Praze. Od roku 1917 působil jako redaktor Národních listů. V letech 1921 – 1938 pracoval v redakci Lidových novin, v letech 1921 - 1923 byl dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou Československého PEN klubu. V roce 1936 je navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Dva roky poté umírá v Praze na zápal plic, několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem. Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka.
Přední český prozaik, dramatik, žurnalista, autor knih pro děti, překladatel, filozof a vůdčí osobnost kulturního života za první republiky. V roce 1915 získal doktorát z filozofie na Karlově univerzitě v Praze. Od roku 1917 působil jako redaktor Národních listů. V letech 1921 – 1938 pracoval v redakci Lidových novin, v letech 1921 - 1923 byl dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou Československého PEN klubu. V roce 1936 je navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Dva roky poté umírá v Praze na zápal plic, několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem. Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka.
Obsah románu:
Příběh začíná na pozapomenutém ostrově Tana Masa na rovníku, poblíž Sumatry, kde je objevena existence podivných obojživelných bytostí. Mají hnědou barvu, měří kolem 120 centimetrů, víčka se jim zavírají odspodu nahoru. Později se zjišťuje, že se jedná o nový druh mloků. Přesto že se jedná o druh velmi primitivní, jsou mloci velmi učenliví a lidé je začnou využívat k výlovu perel. Po velmi krátkém čase potom rychle stoupne počet mloků, a tak oblast, ve které se pohybují, není schopna takovýto počet mloků uživit a též se díky absolutnímu vylovení perel stala ekonomicky nezajímavou. Lidé tedy začnou mloky vyvážet do dalších oblastí světa a učí mloky i další, většinou podřadné práce. Převáží je v nevyhovujících tankerech, které byly původně určeny na převoz ropných derivátů. Díky tomu mnoho mloků cestou umírá. Jejich populace ale přesto rychle narůstá na několik miliard. Je však s nimi zacházeno hůře než s otroky. Světové podniky zakládají s vidinou astronomických zisků takzvaný Mločí Syndikát, Salamander-Syndicate. Tato společnost se zabývá exportem mloků do všech částí zeměkoule…
Román Válka s mloky se odehrává v rozmezí přibližně osmdesáti let, v době od objevení prvního mloka až po apokalyptickou prohru lidstva s tímto novým zvířecích druhem.
Příběh začíná na pozapomenutém ostrově Tana Masa na rovníku, poblíž Sumatry, kde je objevena existence podivných obojživelných bytostí. Mají hnědou barvu, měří kolem 120 centimetrů, víčka se jim zavírají odspodu nahoru. Později se zjišťuje, že se jedná o nový druh mloků. Přesto že se jedná o druh velmi primitivní, jsou mloci velmi učenliví a lidé je začnou využívat k výlovu perel. Po velmi krátkém čase potom rychle stoupne počet mloků, a tak oblast, ve které se pohybují, není schopna takovýto počet mloků uživit a též se díky absolutnímu vylovení perel stala ekonomicky nezajímavou. Lidé tedy začnou mloky vyvážet do dalších oblastí světa a učí mloky i další, většinou podřadné práce. Převáží je v nevyhovujících tankerech, které byly původně určeny na převoz ropných derivátů. Díky tomu mnoho mloků cestou umírá. Jejich populace ale přesto rychle narůstá na několik miliard. Je však s nimi zacházeno hůře než s otroky. Světové podniky zakládají s vidinou astronomických zisků takzvaný Mločí Syndikát, Salamander-Syndicate. Tato společnost se zabývá exportem mloků do všech částí zeměkoule…
Román Válka s mloky se odehrává v rozmezí přibližně osmdesáti let, v době od objevení prvního mloka až po apokalyptickou prohru lidstva s tímto novým zvířecích druhem.
Inscenace Válka s mloky:
Inscenace Válka s mloky je divadelní koláží tří samostatných příběhů, které se odehrávají na různých místech a v různých časech. První z nich se odehrává na jachtě kdesi u Indonésie, kde skupinka představitelů zlaté mládeže náhodou objeví prvního velemloka polynéského, tedy nový druh mloků. Druhý příběh se odehrává o čtyřicet let později, kdy jsou již mloci všeobecně známým fenoménem, který lidstvo využívá k výlovu perel. V hlavní roli zde vystupuje osobní sekretář vysoce postaveného podnikatele, který s vidinou nekonečných zisků vymyslí plán založený na globálním zneužíváním mloků jako levné pracovní síly. Konečně třetí příběh se odehrává o několik dalších let později, v období finální fáze bojů lidstva s mloky. Jeho postavy jsou schovaní v bunkru, v očekávání blížící se apokalypsy.
skrýt ...Video : ZDE
Fotogalerie
Recenze
"...Premiéra Války s mloky byla nejzdařilejším představením sezóny v Tramtárii. Moderně pojaté zpracování nadčasového románu vás rozhodně nebude nudit. Silné lidské příběhy, humor i nebezpečí vámi otřesou ve tmě divadelního sálu. Inscenace je skutečně třešničkou na dortu celé sezóny." (Michaela Škavová, www.topzine.cz)
celá recenze : ZDE
diskuze : zde
